Blackout
Aktualizováno: 01.06.2022
Pro někoho neznámé slovo, pro jiného noční můra. Zajímalo mě, jak to s touto novodobou hrozbou skutečně je. Jestli se pro jednotlivce jedná skutečně o takový problém nebo zda okolo blackoutu panuje zbytečná hysterie. Vždyť přece krátkodobé výpadky elektrické energie jsou poměrně běžné a zažíváme je několikrát ročně, tak proč by to mělo být v případě dlouhodobého výpadku jinak? Naprosto nejlepší, jak to zjistit by bylo, vypnout hlavní jistič, uzavřít přívod plynu a vody, zamknout záchod, uklidit mobilní telefony, klíčky od auta, nechodit týden do práce a na nákupy. Prostě si to nanečisto zkusit. Udělat si tak trochu netradiční týdenní dovolenou bez všech vymožeností tohoto světa, které ke svému provozu potřebují elektrickou energii. Obavám se, že tento pokus by možná měl větší následky než reálný blackout. Těžko by manželka takový nápad pochopila a o dětech ani nemluvě. Takže by po přednesení takového návrhu v lepším případě následovala hádka s odesláním navrhovatele do lékařské péče, v horším případě odeslání žádosti o rozvod. Z pochopitelných důvodů jsem se oběma následkům chtěl vyhnout. Spokojil jsem se tedy pouze s úvahou na téma blackout. Ve své podstatě se nejedná o nic tragického, alespoň ne z pohledu zdravého jedince, fyzicky a hlavně psychicky, za předpokladu, že nezůstane uvězněný ve výtahu, v metru atp. Z pohledu firem by to asi byla podstatně větší katastrofa, ale tím se zde zabývat nebudu. Proč by měl normální člověk propadat panice při představě, že třeba týden nebo déle nebude fungovat elektřina a všechny věci s tím spojené? Nechme stranou to, jestli se to může stát i u nás, protože vše nasvědčuje tomu, že ano. Ve světě se to stává relativně často, tak proč by to nemohlo zasáhnout i nás? Stát se to může opravdu kdykoli. Za 5 minut, za měsíc nebo za několik let. Hlavní příčinou může být přetížení rozvodové sítě, ale stejně tak počasí, které je každým rokem extrémnější. V zimě může kombinace nadprůměrných sněhových srážek v kombinaci s velkými mrazy způsobit destrukci nosných konstrukcí rozvodového vedení. V létě to samé pak může způsobit silná bouře doprovázená vichřicí. K blackoutu jsem přistoupil jako k jakékoli jiné krizové situaci. Tzn. zajistit tepelný komfort, pitnou vodu a potraviny. To jsou 3 nejdůležitější věci, které by vám měly zajistit, že tuto nepříjemnost přečkáte ve zdraví. Nemocní jedinci, by pak měli mít doma vždy dostatečnou zásobu svých léků, které nezbytně potřebují, alespoň na dobu 14 dnů. Z hlediska tepelného komfortu je pro blackout nejvíce nepříjemným obdobím roku rozhodně zima. Naštěstí těch dnů, kdy v našich končinách, kromě horských oblastí, teploty klesají pod -10°C, je poskrovnu. Takže asi by jen těžko někdo doma umrzl. Obrovskou výhodu mají v této situaci rodinné domy, které mají komín a připojený krb nebo krbová kamna. Na dobu blackoutu by se prostě jen sestěhovali do jedné místnosti. Obyvatelé bytů by na tom byli podstatně hůře, obzvlášť ti, kteří jsou i v „třeskutých” mrazech zvyklý mít doma „trenýrkovou” teplotu. Ani tady bych to ale neviděl tak černě. Termo prádlo má v dnešní době snad každý, takže by se člověk musel prostě dobře obléct i doma. Obývat jednu místnost, spát ve spacáku pro chladnější počasí a občas se zahřát pohybem. Vzpomínám si jak, jsme se před několika lety vrátili po týdnu v zahraničí, a k ránu bylo venku -16°C. Přesto, že jsem před odjezdem vypnul topení, tak teplota v bytě neklesla pod 12°C. Jediný spotřebič, který zůstal zapnutý, byla chladnička a ta určitě celý byt neohřála. Navíc po celou dobu v bytě nikdo nebyl. Takže umrznutí v bytě bych se asi nebál. Zřejmě by to bylo dost nepříjemné, ale neřekl bych, že život ohrožující. Vždy můžete zapálit pár čajových svíček, které se také určitě najdou v každé domácnosti a trochu vzduch ohřát alespoň tímto malým plamínkem. Jen je třeba dát velký pozor, kam svíčku umístíte, aby nedošlo k požáru. Čajové svíčky je vhodné umístit do skleniček, na nehořlavý povrch, dál od záclon a závěsů, a hlavně je nenechávat hořet bez dozoru. S pitnou vodou, by to po přerušení dodávek z distribuční sítě, bylo mnohem horší než s teplem. Opět by na tom byli podstatně lépe majitelé domů, tentokrát hlavně těch starších, protože dříve měl snad každý dům svojí vlastní studnu s pitnou vodou. V dnešní době je to u novostaveb spíše vzácnost. O bytech v panelových domech ani nemluvím. Vzhledem k tomu, že bez pitné vody nevydržíme moc dlouho, tak se tento problém jeví jako zcela zásadní. Pro dodržení pitného režimu, byste pro tyto případy měli mít zásobu 2-3l pitné vody/osobu/den, alespoň na jeden týden. Což představuje zhruba 2 kartony 1,5l láhvích, tedy žádné obrovské množství, s jehož uskladněním byste měli mít nějaký velký problém. V případě delšího výpadku je vhodné mít nějaké jednoduché, ale účinné filtrační zařízení. Rovněž se mohou hodit tablety pro chemickou úpravu vody. Nouzově lze také nachytat dešťovou vodu, ta se ale z důvodu množení bakterií, nedoporučuje skladovat déle než 2 dny. Pokud bydlíte na venkově, tak možná máte štěstí, že se ve vaší blízkosti vyskytuje nějaký pramen s pitnou vodou. Pro uskladnění, případně transport vody, budete však potřebovat nějaké nádoby, nejlépe kanystry. Když by došlo k blackoutu a následnému výpadku distribuce pitné vody, tak je nutné, přejít na úsporný režim a šetřit s každou kapkou vody. Omezit tělesnou hygienu na to nejnutnější. Jednou za 2-3 dny se otřít namočenou žínkou v mýdlové vodě nebo vlhčenými ubrousky. Ruce po vykonání potřeby si nemýt vodou, ale vydezinfikovat. Na vyplachování úst po čištění zubů použít ústní vodu. Je dobré mít v zásobě papírové tácky, plastové kelímky, plastové příbory a pytle na odpad, aby se vám nehromadilo nádobí. S vodou se dá šetřit i ve vašem těle, tedy tak abyste si ji udrželi co nejdéle. To znamená nepřijímat diuretické nápoje a potraviny např.: alkohol, čaj, kávu, tabák, jídlo s velkým obsahem soli a stejně tak tučné jídlo nebo potraviny, které obsahují hodně bílkovin. V případě kritického nedostatku pitné vody, je vhodnější zcela omezit příjem potravy, protože tělo při trávení spotřebovává poměrně velké množství vody. Stejně tak pohyb, při kterém dochází k nadměrnému pocení. Pokud máte to štěstí, že máte na zahradě sladkovodní bazén, tak můžete jeho vodu využít k mytí. Stejně tak pokud se ve vaší blízkosti nachází řeka nebo rybník s čistou vodou. V letní sezóně by pak bylo možné v nouzi nejvyšší doplňovat tekutiny z ovoce a zeleniny obsahující velké množství vody, jako např.: rajčata, melouny, okurky, jablka atp., samozřejmě za předpokladu, že vám rostou na zahradě. Nejmenší starost, kterou byste měli během blackoutu mít, je o jídlo. I kdybyste nejedli celý týden, tak rozhodně neumřete hlady, pokud nemáte cukrovku, ale to pak nejste zdravý člověk. Přesto jsem přesvědčený, že by ani nebylo nutné hladovět. Stačí, když vezmete obsah chladničky (uzeniny, sýry, jogurty, máslo, mléko, vajíčka), pečivo a ovoce se zeleninou, které máte nyní ve špajzu a máte jídlo minimálně na 2-3 dny, možná i více. Určitě by se tam také našly nějaké kompoty, sušenky, čokolády, ořechy, rostlinné oleje. Po dvou dnech by začínal pomalu rozmrzat obsah mrazáku, takže by určitě bylo vhodné mít doma plynový vařič, alespoň malý turistický, na kterém by se dalo maso připravit. Stejně tak byste na něm mohli uvařit těstoviny nebo rýži. Další výhoda pro majitele domů, kteří mohou mít na zahradě gril a mohli by si tak ugrilovat maso a zároveň uvařit přílohu. Nehledě na to, že během léta by mohli sklízet plody jejich zahradnického úsilí v podobě domácí zeleniny a ovoce. Výhoda pro obyvatele venkova je i to, že stále existuje dost míst, kde se i v přírodě dá najít ovoce, alespoň od léta do podzimu. Borůvky, ostružiny, jablka, hrušky, švestky, špendlíky, třešně a ořechy to vše u nás volně roste do vzdálenosti 2km od mého domova. Stejně tak je tomu i v jiných částech republiky, kromě měst. Rovněž by se dalo jídlo připravit na veřejném tábořišti nebo improvizovaném ohništi. V takovém kotlíku zavěšeném na trojnožce se již dají připravit pěkné dobroty. Bohužel se tato místa opět většinou nachází na venkově. Teď již víte, že není třeba mít obavy z nedostatku potravy, jiný problém, ale nastane, až přijatá potrava projde trávicí soustavou a bude chtít pokračovat dál. Výpadek elektrické energie vyřadí také čističky odpadních vod a ty části kanalizací, které jsou tlakové nebo využívají přečerpávací stanice. Takže kam s tím? Bylo by nesmyslné v takovém případě použít klasický záchod. Nejprve byste řešili menší problém, čím ho spláchnout a později, až by se vám obsah potrubí začal vracet zpět, byste měli problém podstatně větší. Takže pokud nemáte vlastní jímku nebo septik a užitkovou vodu na splachování nebo chemickou toaletu, je lepší řešení udělat si improvizovaný suchý záchod. Není to nic hezkého, ani příjemného, ale svoji funkci to splní. Do kýble vložíte co možná nejpevnější pytel na odpadky a do něho pak raději ještě jeden. Pro jistotu zkontrolujte, že nejsou děravé. Vykonáte svoji potřebu, výsledek překryjete několika vrstvami papírových utěrek, a pokud máte, tak polijete nějakým silnějším dezinfekčním prostředkem na toalety. Následně je vhodné celý kýbl něčím přiklopit, třeba přes něj přetáhnout další pytel, a nechat ho na záchodě, balkoně, nebo venku, aby se odér z něj nelinul po celém bytě. Večer pytel zavážete a vyhodíte do popelnice. Ráno pak uděláte nový záchod. Samozřejmě, že tento odpad za normálních okolností do popelnice nepatří, ale kam jinam byste ho chtěli dát? Snad vylít do řeky nebo nechat ležet v parku? Popelnice je rozhodně to nejlepší místo kam se dá tento odpad uložit. Vzhledem k tomu, že psí exkrementy se tam ukládají zcela běžně, tak by to zase takový problém nebyl. Jen je potřeba dávat si velký pozor, aby se pytel během přenášení neprotrhl. Po každém použití takového provizorního záchodu, je nutné řádně si vydezinfikovat ruce. Stejně tak po manipulaci s naplněným pytlem. Pokud ale bydlíte na venkově, tak to může být podstatně jednoduší. Prostě na vykonání potřeby vyrazíte do přírody. Asi jako když jste na houbách a přijde to na vás. Jestli máte zahradu, tak můžete obětovat malý kousek, kde vykopete jámu, pokud není moc zmrzlá zem, a budete chodit na záchod tam. Následně po naplnění jámu zasypete vápnem a zahrnete zeminou. Pozitivní je, že platí přímá úměra, že čím méně jíte, tak tím menší máte potřebu vyprazdňovat se. Takže je možná lepší než si dělat obrovské zásoby potravin, abyste nemuseli v případě nouze hladovět a následně řešit kam s tím, zásoby potravin neřešit a pokud nastane blackout, tak omezit příjem potravy na nezbytné minimum. Pro svícení v domácnosti lze použít již zmiňované čajové svíčky, které zároveň dodají i trochu toho tepla. Čelovky, ruční dobíjecí svítilny nebo svítilny na klasické baterie. Vždy je nutné mít doma náhradní baterie do svítilny, kterou používáte. Pro případné dobití svítilny, která má pevně zabudovaný akumulátor, se bude hodit power banka ideálně s fotovoltaickým dobíjením. Pro základní orientaci je velmi vhodné chemické světlo, taková ta plastová trubička, ve které se po jejím ohnutí spustí chemická reakce, která bude vyrábět světlo po dobu přibližně dalších 8 hodin. Pro lidi závislé na mobilních telefonech, internetu a sociálních sítích, by byl blackout katastrofa. Ostatní lidi by si vždy našli nějaký způsob, jak se zabavit. Pokud by to počasí dovolilo, tak přes den by se dalo jít na procházku, projet se na kole, jít si zaběhat nebo zacvičit. Pohyb na čerstvém vzduchu je velmi prospěšný, zvláště pak když se potřebujete odreagovat a udržet si jasnou mysl a dobrou náladu. Pokud by se nedalo vyrazit ven, tak doma se můžete zabavit četbou, luštěním křížovek nebo sudoku, hraním karet, kostek, šachů a domina. S dětmi můžete hrát člověče nezlob se, pexeso, malovat, stavět ze stavebnic, učit se písničky a básničky, hrát piškvorky, lodě atp. Těch možností je spoustu, záleží jen na vaší nápaditosti. Nebo si můžete různé hry sami vymýšlet. Např. hádání hlášek z filmů nebo kdo napíše nejdelší článek ve kterém všechna slova začínají na stejné písmeno, kdo složí básničku na zadané téma atp. Je nutné, abyste se zabavili a nepropadli trudomyslnosti. Přesto, že pravděpodobnost blackoutu je malá, tak je to reálná hrozba. V případě, že by došlo ke kolapsu elektrické sítě z důvodu přetížení, tak minimální doba pro znovu zprovoznění je údajně 20 hodin. Což není zase tak moc. Může to být ale mnohem déle. Naštěstí s podobnou záležitostí zatím nemáme žádné zkušenosti, a tak je 20 hodin pouze hrubý odhad. Nicméně jak se ukázalo ve světě, tak při velkých blackoutech, kdy byla postižena území, která obývají desítky milionů lidí, se podařilo obnovit dodávky elektrické energie za 1-2 dny. To by se dalo přežít. Mnohem horší by ale byla situace, kdy by ke kolapsu došlo z důvodu poškození nosných konstrukcí elektrického vedení. Sice by se výpadek týkal daleko menšího území, ale zato by trvalo mnohem déle jeho odstranění. Pokud by k blackoutu došlo, respektive až k němu dojde, tak jak vyplývá z toho, co jsem popsal výše, to bude pro některé lidi snazší už jenom tím, kde a jak bydlí. Pro člověka, který bydlí v rodinném domě na venkově, má svoji studnu, komín a krb, to nebude zase takové drama. Ten bude nejspíše řešit jen otázku co najednou s takovým množstvím volného času. Naopak pro člověka žijícího v bytě na sídlišti ve velkých městech, to může být dost frustrující záležitost. Z posledního sčítání lidu provedeného v roce 2011 se dozvíme, že z celkového počtu 10.425.064 obyvatel naší republiky, jich 50,4% (5.260.657) žije v bytech, 48,3% (5.043.384) žije v rodinných domech a 1,3% žije v chatách, karavanech atp. Při sčítání u nás bylo 1.554.794 rodinných domů a 211.252 bytových domů. A nakonec 7.297.544, tedy celých 70% lidí, žilo ve městech. Takže problém by mohla mít velká spousta lidí…. Někteří lidé, když cítí nejistotu, začnou být agresivní, když se bojí, začnou být zoufalí, a jak se říká: zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Je tedy absolutně nutné být velmi obezřetný a nepodceňovat otázku bezpečnosti. Podle toho, co jsem dosud napsal, to vypadá, že o nic nejde. A ono by vlastně ani o nic nešlo, kdyby lidi byli normální a slušní. Jenomže lidi takový nejsou. Nechlubte se tedy před nikým, že máte dostatek vody i jídla a že jste v pohodě. Protože by se někdo, kdo nebyl tak prozřetelný, aby se na podobnou situaci připravil, mohl pokusit vás o vaše zásoby a možná i o něco jiného připravit. Pokud někam půjdete, ať už z jakéhokoli důvodu, nechoďte, pokud možno sami. Vždy je pro útočníka snazší napadnout jednotlivce než skupinu. Rovněž ve skupině se budete lépe bránit, než když půjdete sami. Pochopitelně byste měli být vybaveni účinnými obrannými prostředky. Po setmění pro jistotu nevycházejte vůbec. Nikomu cizímu neotvírejte. Záměrně jsem se až dosud nezmiňoval o používání automobilů během blackoutu. První, co je třeba si uvědomit, že pokud nepůjde elektřina, tak pravděpodobně nebudete moci doplnit palivo, takže je určitě rozumné s ním šetřit a vyjet jen v nejnutnějším případě. Druhá věc je, že i kdyby náhodou zrovna na vaši čerpací stanici tankovat šlo, tak tam bude pěkná fronta a pravděpodobně nebudou fungovat platební karty, takže budete potřebovat hotovost a tu z nefunkčních bankomatů nevyberete. Třetí věc, v případě poruchy vozu, vás žádný žlutý anděl nezachrání. Nakonec, pokud bydlíte v centru velkého města, tak nesmíte zapomenout, že nebudou fungovat semafory a silnice mohou být zatarasené tramvajemi a trolejbusy. Popřípadě dopravními nehodami, které nebude mít kdo řešit, protože když nebudou fungovat telefony, tak si dopravní policii prostě nezavoláte. Nehledě na to, že policie bude mít tou dobou úplně jiné starosti. V centrech velkých měst bude pravděpodobně dopravní apokalypsa. Tedy nic, do čeho byste se dobrovolně chtěli vydat. Možná může být vhodné odjet na venkov, na chatu nebo k příbuzným. Musíte mít ale jistotu, že máte dostatek paliva, abyste tam dojeli. Rovněž se připravte na to, že se na silnicích mohou dít ještě horší věci než obvykle. Čím déle bude tato situace trvat, tím více budou lidé hysteričtí a bezradní. Panika bude narůstat a s ní i agresivita, bezohlednost a násilí. Pomoci se ale nikde nedovoláte. Počítejte s tím, že se budete muset spolehnout jen sami na sebe a že si budete muset poradit sami v každé situaci. Dobře proto zvažte, jestli nasednete do auta. Co tedy dělat až jednou nastane blackout? To je dobrá otázka, která ale vyvolá další otázku. Jak zjistíte, že začal blackout? Nepůjde elektřina. To se, ale stává daleko častěji a o blackout se nejedná. Jak tedy poznat, že se nejedná jen o plánovanou odstávku, popřípadě menší poruchu, ale že jde skutečně o blackout? Tady je pár tipů, které mohou pomoci nastalou situaci trochu objasnit. Informace o plánovaném přerušení elektrického proudu bývají vždy vyvěšeny na obecních vývěskách. Je tedy dobré vědět, kde se nacházejí. Pokud tam nic není, tak je potřeba zjistit, zda jde o lokální problém nebo blackout. Nejprve můžete zkusit zavolat známým nebo příbuzným, kteří bydlí v jiném místě než vy. Pokud nejde proud ani u nich, tak pátrejte dále. V noci je to pochopitelně jednodušší. Stačí se podívat z okna nebo vyjít na kopec, a uvidíte, jak jsou na tom okolní obce. Pokud je někde vidět světlo, tak to blackout asi nebude, pokud je ale všude jen tma tmoucí a jindy tam lze vidět světla, tak je potřeba zpozornit. Ve dne můžete zkusit zjistit, zda fungují semafory, bankomaty, výstražná zařízení na železničních přejezdech, zda jezdí vlaky. Pokud nic z výše uvedeného nefunguje, tak pak by bylo dobré zkusit zapnout autorádio a naladit Radiožurnál nebo podobnou stanici nebo zkusit internet na chytrém telefonu. Po potvrzení, že se skutečně jedná o blackout, nepropadejte panice. Vypněte všechny elektrické spotřebiče. Nechte zapnuté jen jedno světlo, abyste věděli, až bude obnovena dodávka elektrického proudu. Kontaktujte své blízké. Nejlépe formou SMS, z důvodu přetížené sítě bude obtížné se dovolat. Sdělte, co se děje, zjistěte, zda nepotřebují pomoc a domluvte se, kdy se vrátí domů. Pokud ještě teče voda, tak si vytvořte dostatečné zásoby pitné vody. Jestli potřebujete dokoupit některé potraviny, tak zkuste nějakou malou večerku. U té je větší pravděpodobnost, že bude fungovat, než u velkých super a hypermarketů. Vývoj situace sledujte ve zprávách z autorádia. Až přestanou fungovat sítě mobilních operátorů, vypněte mobilní telefon, abyste ušetřili baterii. Hlavně ale zachovejte klid a nenechte se strhnout hysterií, která může nastat. Důvěřujte informacím pouze z důvěryhodných zdrojů. Zprávám v rádiu, vývěsce obecního úřadu atp. Existuje několik věcí, které vám mohou pomoci případný blackout pohodlněji přežít. Je to pár věcí, které nestojí mnoho a vejdou se do krabice od bot. Všechny tyto věci se ve většině domácností běžně používají, takže to není nic, co byste za čas museli vyhodit. Jsou to např.: 2x zapalovač (20Kč), 2x krabička sirek (10kč), 50ks čajových svíček (60Kč), 7x chemické světlo (140Kč). Dezinfekce na ruce 500ml (150Kč), dezinfekce na WC 750ml (60Kč), 2 balení vlhčených ubrousků/osobu (60Kč), 4 balení papírových kapesníčků/osobu (10Kč). 1 balení pytlů na odpad (20Kč), 1 balení pevných pytlů (30Kč), jednorázové nádobí: plastové příbory (30Kč), kelímky (10Kč), papírové tácky (10Kč), vše 10ks/osobu. Ve sklepě nebo na jiném chladném a temném místě pak pitnou vodu v množství 21l/osobu/týden (70Kč). A stranou nějakou hotovost, pokud možno v menších bankovkách. Každý by se sám měl zamyslet nad tím, jak by se ho případný blackout dotkl, jak by ho omezil, případně ohrozil a podle toho se zařídit. Prostě si představit situaci, tak jak jsem ji popsal. Vždy bude záležet na místě bydliště, na druhu bydlení, ale hlavně a možná daleko více než na čemkoli jiném, na povaze člověka. Určitě to bude snazší pro kliďase, který jezdí pravidelně trempovat, a to i přesto, že bydlí na jižním předměstí v Praze v 1+1. Než pro hysterickou paničku bydlící v luxusní vile na venkově, která se nebude moci ráno a večer naložit do vany s vařící vodou a sdílet to se svými kamarádkami na sociálních sítích. Už jenom to, že budete vědět, jak se chovat, vám může pomoci zachovat chladnou hlavu a blackout zvládnout s nadhledem. Protože i zde platí: kdo je připraven, není překvapen. Na konec je třeba mít na paměti, že každá situace, byť by byla sebenepříjemnější, jednou skončí. Vojta
© 2018-2025 Recenze NEJEN střeleckých kurzůDesign by VP