Recenze NEJEN střeleckých kurzů

Zakoupeno: 21.12.2018
Vytvořeno: 01.04.2020
Aktualizováno: 01.12.2024

Celodenní pobyt v mrazu, popřípadě vlhku a teplotách na nule, dokonale prověří tu nejdůležitější část výstroje každého z nás, obuv. Většinou zjistíte, že běžná turistická obuv, pokud jste ji používali, není úplně vyhovující. Je v ní chladno, po delším pobytu ve vlhkém prostředí se promáčí, v blátě podkluzuje atd. Dříve či později se tak začnete poohlížet, jak si tyto celodenní pobyty zpříjemnit vhodnější obuví. Stejně tak to bylo se mnou. Rozhodl jsem se, pořídit si obuv s goretexovou membránou, která by šla použít nejen při zimních celodenních trénincích, ale i jako běžná zimní obuv a také jako celoroční pohorky. Nechal jsem se inspirovat kolegy ze střelnice, kteří dost často nosí obuv německé značky Lowa model Zephyr. Pročetl jsem recenze na internetu, a protože jsem nenarazil na žádný zásadní důvod, proč si tyto boty nekoupit, tak jsem si je objednal. Tyto boty se vyrábějí ve třech výškách: nízké, střední a vysoké a ve třech barevných variantách: coyote, šedá, černá. Výšku jsem vybral střední a barvu coyote. Protože se jedná o značku, se kterou jsem neměl žádnou zkušenost, tak jsem si boty objednal k vyzvednutí na prodejně, abych si je mohl vyzkoušet. Jelikož hlavním důvodem koupě těchto bot, byla ochrana nohou proti chladu a vlhku, tak jsem si při zkoušení vzal na nohy vložky do ponožek a termo ponožky, oboje značky Moira. Boty mi seděly velmi dobře, a tak jsem si je zkusil ještě v klasických slabých ponožkách, rovněž značky Moira. Ani tady jsem nenarazil na žádný problém, a tak jsem si je vzal.

Doma jsem boty podrobil důkladné kontrole švů, zakončení a otřepů. Zkrátka jsem zkoušel najít něco, co by se jim dalo vytknout. S radostí musím konstatovat, že jsem nenalezl vůbec žádnou vadu na kráse. Přesto, že boty mají již z výroby nějakou základní impregnaci, pro jistotu jsem je ještě jednou důkladně naimpregnoval impregnací od firmy Nanoconcept. Boty jsou na první pohled velice dobře identifikovatelné, a to díky typickým plastovým „zubům”, které se nalézají na obou stranách boty. Nejen že tyto „zuby” odlišují Zephyry od ostatních bot, ale mají i svoji funkci, kterou je ochrana proti poškození boty ze strany a zvýšení stability nohy v botě. Podrážky boty jsou vyrobeny z tvrdší gumy s 5mm hlubokým mnoho směrným vzorkem, zabraňujícím klouzání. Svršek tvoří 1,4-1,6mm silný semiš. Jazyk je spojen se svrškem nylonovou tkaninou a do boty tak nemohou vnikat nečistoty. Jazyk a jeho okolí jsou vyrobeny z pevné nylonové tkaniny. Nad patou se nachází nylonové poutko pro zavěšení boty. Vrchní tři očka jsou kovová a uzavřená, zbývající tři spodní očka jsou nylonová. Zevnitř, u horního okraje je nad patou, nad kotníky a na jazyku měkké polstrování, díky kterému je nošení boty velmi pohodlné. Nenápadné logo značky Lowa, je vyšité na jazyku a nad vnějším kotníkem. Bota se snadno nazouvá i zouvá. Utažení tkaniček je rychlé a tkaničky jsou dlouhé tak akorát. Jen se mi zdá, že jsou tkaničky trochu moc slabé, tak jsem zvědavý, za jak dlouho se mi je podaří přetrhnout. Pro standardní utažení tkaniček, stačí utáhnout a zavázat konce tkaniček. Pro pevnější utažení, je vhodnější nejprve utáhnout tkaničky nad spodními nylonovými očky a až potom utáhnout a zavázat konce tkaniček. Boty mají trochu tvrdší došlap, ale přesto jsou velice pohodlné, dobře se v nich chodí, kloužou pouze na ledu a auto se v nich řídí bez omezení. Takže jako běžná zimní obuv pro každodenní nošení jsou naprosto bez chyby, snad až na tu cenu.

Chtěl jsem zjistit, jaké bude nošení bot v trochu extrémnějších podmínkách. Tyto podmínky bych rozdělil do tří skupin: chlad, vlhko, pohodlí.

Test bot Lowa Zephyr GTX na odolnost vůči chladu, jsem rozdělil na krátkodobý (1h) a dlouhodobý (10h). Jediné, co jsem chtěl zjistit, bylo, zda mi bude zima na nohy a pokud ano, tak za jak dlouho. Při krátkodobém testu jsem si počkal, až teplota klesne na co nejnižší teplotu, vzal si pouze slabé ponožky, obul Zephyry a vyrazil na pomalou hodinovou procházku. Teplota klesla na -10°C a rozhodně jsem nemusel mít obavy, že by mi nohy zmrzly. Při dlouhodobém testu jsem si vzal na nohy vložky do ponožek a termo ponožky. Obul Zephyry a vyrazil na deseti hodinový lednový střelecký trénink. Teplota se pohybovala od -1°C do 3°C. Celou dobu jsem se pohyboval v 5-10cm vrstvě sněhu. No pohyboval, pravda je, že jsem spíše stál, občas šel k terči, pak zpět na palebnou čáru, potom dopáskovat a na svačinu k autu atd. Dohromady jsem naměřil zhruba 7,6km za celý den, což dělá přibližně 12m na každou minutu. Prvních šest hodin sněžilo, zbývající čtyři mírně pršelo. Asi po dvou hodinách mi začala být zima na nohy, a tak to vydrželo i zbývajících osm hodin. Co bylo ale pozitivní, tak přesto, že jsem byl celý den ve sněhu, na boty buď sněžilo, nebo pršelo, tak boty z venku i vevnitř zůstaly suché. Přesto, že jsem měl termo ponožky a vložky do ponožek, tak pokud se člověk nehýbe, tak je v Zephyrech chladno i při nevelké zimě. Jakmile se ale pohybujete, tak je to mnohem lepší.

Pokud by si je tedy někdo chtěl pořídit na činnost v zimním období, u které se nebude moc hýbat, třeba hlídka u brány, tak by možná bylo vhodnější poohlédnout se po nějaké více zateplené obuvi. Pokud se ale pohybovat budete, tak v nich rozhodně nezmrznete.

Test proti vlhkosti jsem rozdělil na čtyři části: rosa, déšť, sníh a voda. U prvních dvou povětrnostních podmínek jsem se půl hodiny procházel, buď mokrou trávou cca 30cm vysokou nebo v silném dešti. U sněhu jsem se hodinu procházel v čerstvě napadlém sněhu cca 15cm vysokém. U odolnosti na vodu jsem zkusil překonat brod přes potok, který je cca 4m široký v místě, kde je cca 10cm hluboký. Jediné, co jsem chtěl zjistit, bylo, zda se do bot dostane vlhkost a pokud ano, tak za jak dlouho. Mezi jednotlivými testy jsem nechal boty vždy řádně vyschnout, a pokud bylo třeba, tak jsem obnovil impregnaci. Po půl hodinové procházce orosenou loukou jsem měl nohy v suchu. Nohavice kalhot byly již po dvou minutách naprosto promočené a po půl hodině byl ve stejném stavu i svršek bot, ale dovnitř se přes membránu nedostala ani kapka. Při prvním velkém dešti jsem na sebe hodil pláštěnku a vyrazil na brouzdačku po vylidněných ulicích. Přesto, že pršelo opravdu hodně, tak boty nepromokly. Ze začátku kapky vody z bot stékaly. Až ke konci půl hodiny začal být semiš v ohybu nad prsty mokrý, ale pouze z vnějšku. Vnitřek boty i tentokrát zůstal suchý. Obával jsem se, že budu muset odjet na hory, abych mohl boty ve sněhu otestovat. Nakonec jsem měl štěstí a sníh napadl i v našem okolí. Neváhal jsem tedy ani okamžik a vyrazil do sněhu. Po hodině chůze v čerstvě napadlém, a tedy i dost mokrém sněhu, kdy jsem se snažil do sněhu našlapovat špičkou napřed, aby byly boty co nejvíce zapadlé, musím konstatovat, že obstály na výbornou. Průměrná výška sněhu byla 15cm a přesto, že kalhoty které boty překrývaly, měly konce nohavic kompletně promočené, tak boty zůstaly zcela suché. Jediné kde se objevila trochu nedokonalost impregnace, bylo v ohybu boty, ke kterému dochází při došlapu. Ale ani tak se přes membránu do obuvi nedostala žádná vlhkost. V našem okolí je jen jeden brod, a tak jsem počkal, až budou příhodné podmínky a nebude příliš vysoká hladina vody a šel přeběhnout potok tam a zpět. No přeběhnout, spíše jsem opatrně šel, protože betonové panely porostlé řasou pod vodou dost klouzaly. Celkem jsem brod překonal 3x tam a zpět. Veškerá voda z bot okamžitě stekla a boty zůstaly zcela suché. Zkusil jsem si tedy na 1 minutu stoupnout do o něco málo větší hloubky, ale jen takové abych se nemusel bát, že mi do bot poteče voda horem. Po minutě byl již svršek bot nasáklý vodou, ale dovnitř se žádná voda nedostala.

Musím se přiznat, že mě velmi překvapilo, jak moc jsou Zephyry odolné vůči vlhkosti. Pokud lze v těchto botách přejít potok a zůstanou suché, tak asi není co více od nich chtít, protože těžko si dovedu představit horší podmínky, na které lze na cestách narazit.

Test na pohodlí byl asi nejnáročnější, hlavně na čas. První část byl zrychlený přesun po rovině, po asfaltu (20min.), travnaté cestě (30min.) a přes zorané pole (10min.). Během dokážu urazit 10km za hodinu a chůzí 6km. Takže mi vyšlo, že za hodinu bych mohl v těchto botách zdolat zhruba 8km. Cílem bylo zjistit, jestli se v nich dá realizovat zrychlený přesun, alespoň po dobu jedné hodiny aniž by mi upadly nohy. A musím říct, že dá. Nejsou to sice běžecké boty, ale překvapivě jsou na běh docela pohodlné. Dokonce i na asfaltu jsem neměl pocit nějakých silných otřesů. Po travnaté cestě se v nich běží pěkně. Běh po zoraném poli není žádný požitek, ale oproti klasickým běžeckým botám, kdy by měl člověk každou chvíli zvrtnutou nohu, tak Zephyry kotník pěkně zpevní a vrátí nohu do správné polohy. Při tomto testu jsem kombinoval běh s chůzí a to tak, že jsem pomalu běžel, dokud jsem nepřekročil 75%maxTF, poté jsem přešel do rychlé chůze a pokračoval, dokud mi neklesl tep na 65%maxTF a pak jsem opět běžel, atd. Za hodinu jsem urazil celkem 7,7km a nebýt 10 minut, které jsem strávil na poli, tak by nebyl problém těch 8km zvládnout. Chodidla z bot ani po běhu po tvrdém povrchu nebolela a jsem si jistý, že by s v nich dalo bezbolestně běžet určitě delší dobu. Při dalších hodinových chodobězích, jsem po vynechání části přes pole, urazil vzdálenost 8,3km, posléze 8,2km a nakonec 8,4km.

Druhou část jsem rozdělil na dvě pod části. Prostě jsem si postupně naplánoval dva pochody trvající 2 a 4 hodiny a vyrazil jsem. Chtěl jsem vědět, jestli se budou dělat puchýře a jestli mě budou z bot bolet chodidla a pokud ano, tak po jak dlouhé době.

První trasu jsem naplánoval tak, aby byla různorodá, ať už co se týče povrchu nebo profilu. Zhruba třetina vedla po asfaltu, polovina po lesních pěšinách a polních cestách a zbytek po loukách mimo cesty. Trasa zahrnovala roviny, mírné i prudké stoupání i klesání. Chůzi sněhem, vrstvou spadaného listí, po kamenech i bahnem. Měřila 12,6km, převýšení bylo 459m a chtěl jsem ji ujít do 2 hodin, takže jsem věděl, že to nebude žádná nedělní procházka. Spočítal jsem si, že abych trasu stihl ujít v časovém limitu, tak budu muset držet tempo pod 10min/km a v závěru, že budu muset přidat. Vzhledem k tomu, že do prudkého stoupání je toto tempo nereálné, tak jsem počítal s tím, že trasu, která povede dolů, poběžím. Po mrazivé noci, přišel mrazivý, ale slunečný den. Půda byla zmrzlá, a tak jsem byl zvědavý na to, jak budou boty tlumit. Vzal jsem si ty nejslabší ponožky, co mám, abych rovnou otestoval, jaké je v nich teplo. Průměrná teplota byla -3°C a zhruba 3km vedly po slabé vrstvě sněhu. Chůze po zmrzlé půdě, ale i po asfaltu byla překvapivě pohodlná. Na zasněženém listí a na kamenech boty neklouzaly. Všechny úseky dolů jsem sbíhal a závěr jsem běžel celý, dohromady cca 3,6km. Celých 12,6km jsem nakonec urazil na sekundu přesně za 2 hodiny, tedy tempem 9:31/km. Nejen že mi vůbec nebyla zima na nohy, ale vůbec mě nebolela chodidla a ani puchýře se mi neudělaly. Na většině povrchů se boty chovaly perfektně. Na jediný problém jsem narazil, když jsem začal stoupat do nejprudšího svahu. Pěšina vedla přímo proti svahu. Byl to jižní svah a svítící slunce rozehřálo asi centimetr svrchní části zeminy, kterou se vzorek bot velmi rychle zalepil a boty začaly nepříjemně prokluzovat až do momentu, kdy se o trávu vzorek opět vyčistil. Musel jsem si tedy dávat pozor, kudy jdu a jít mimo pěšinu. Chůze po příkrém svahu po vrstevnici je překvapivě pohodlná. A při sebězích travnatých kopců mi boty ani jednou nepodklouzly. Za celou dobu se tkaničky nerozvázaly, ani se nepovolily. Takže sečteno a podtrženo, po prvním testu delšího použití bot jsem byl spokojený.

Druhá trasa vedla zhruba z poloviny po asfaltu a z poloviny po lesních a polních cestách, s tím, že jednotlivé úseky se nepravidelně střídaly. Nebyla to okružní trasa, jako ta předchozí, a tak vedla více z kopce než do kopce. Celkem jsem měl sestoupat 672m a vystoupat 544m. Trasa měla měřit 25km a dal jsem si na její zdolání 4 hodiny. Chtěl jsem držet stejné tempo jako při minulé trase, což znamenalo úseky vedoucí z kopce popoběhnout. Ráno jsem si sbalil svačinu a pití do batohu a vyrazil na vlak, který mě odvezl na začátek trasy. Předpověď slibovala 11°C a déšť a naneštěstí se nezmýlila. První 3 hodiny pršelo a poslední hodinu už „jenom” poprchávalo. Na začátku mě čekaly 3km do prudkého svahu po mokrých kamenech a kořenech. Boty překvapivě neklouzaly. Když jsem pak po čase po podobném povrchu sestupoval z ještě prudšího kopce, rychle jsem přehodnotil můj záměr úseky vedoucí dolů sbíhat. Po hodině chůze začínalo být vidět, jak okolo špičky začíná vlhnout svršek bot. Po 2 hodinách to bylo ještě znatelnější a po 3 hodinách byl vlhký již celý svršek. Nebylo to způsobeno ani tak deštěm, ale spíše přechody úseků, které vedly mokrou trávou. Nutno dodat, že kalhoty jsem měl od pasu dolů komplet mokré, takže na tom boty byly ještě dobře, protože ty byly mokré jen svrchu. Po polovině trasy jsem se dostal na 7km úsek vedoucí po asfaltu. Na jeho konci jsem již začal cítit holení svaly. Ale nemohu říct, že v jiných botách by to bylo lepší. Na konec jsem oněch 25km urazil za 4 hodiny a 5minut, což je docela dobré. Výlet se opět obešel bez puchýřů, odřenin a bolestí chodidel. Takže i při delším pochodu se boty osvědčily velmi dobře.

Tak abych to trochu shrnul. Boty Lowa Zephyr jsou kvalitně zpracované, odolné a pohodlné. Vhodné jak do přírody, tak do městské džungle. Nezastaví je sníh, voda ani bláto. Netlačí, nedělají se v nich puchýře a nebolí z nich chodidla. Lze je mít na nohách celý den, jsou poměrně lehké, téměř nekloužou a snadno se udržují. Vlastní test obuvi probíhal více jak jeden rok, a ta se tak stala, nejdéle testovanou součástí mé výbavy. Přes zimu jsem Zephyry nosil každý den, jako běžnou obuv. Na jaře, v létě a na podzim jsem v nich absolvoval všechny celodenní tréninky, všechny túry a výlety do přírody. Dokonce jsem v nich realizoval i několik běžeckých tréninků. Ve sněhu, dešti i letním parnu. Těžko nyní spočítat kolik kilometrů jsem v nich urazil a kolik hodin jsem v nich strávil. V každém případě svršek bot byl po tomto testu jako nový a podrážka, až na jeden uštípnutý, asi 3mm velký kousek vzorku, bez jakýchkoli známek opotřebení.

06/2024

Uplynulo celých 5,5 roku od té doby, co jsem boty Lowa Zephyr začal používat. Chladnější polovinu roku nosím pouze tyto boty. V té teplejší polovině je pak pravidelně nosím do lesa anebo na celodenní střelecké tréninky. Dokonce jsem v nich absolvoval čtyři tří denní kurzy přežití, kde dostali hodně zabrat. Přesto boty stále vypadají jako nové a dokonce i tkaničky, o kterých jsem měl jisté pochyby, jsou v bezvadné kondici. Takže investice do nich se vyplatila. Vlastně jsem narazil pouze na dva problémy. Jeden je, že na mokré hladké dlažbě docela kloužou. Údajně by ale na trhu již měla být nová verze této obuvi, kde by tento problém měl být vyřešený. Druhý problém je, že mi začala vrzat levá bota. Dlouho jsem si s tím nevěděl rady a problém zmizel, až když jsem boty pořádně vysušil u ohně na jednom kurzu přežití.

Před dvěma a půl roky jsem si pak koupil tyto boty i v nízkém provedení, tentokrát v zelené barvě. Zajímavé je, že přesto, že se jednalo o stejnou velikost, tak nízké boty na noze sedí jinak než boty střední. Jsou o něco těsnější a řekl bych, že střední boty jsou pohodlnější. Jinak jsem ale i s nízkým provedením bot Lowa Zephyr velmi spokojený. Rovněž jsou velmi kvalitní a odolné. Používám je převážně v teplejší polovině roku, tedy se slabšími ponožkami, a tak mi nevadí, že jsou těsnější. S oběma druhy bot jsem zažil vtipnou reakci obsluhy bezpečnostních rámů na letištích v Německu a ve Španělsku, kdy mě z nich zuli a projeli rentgenem. Tak alespoň vím, že jsou v pořádku.

12/2024

Bohužel zanedlouho se problém s vrzáním levé boty objevil znovu, ale tentokrát se mi ho již nepodařilo odstranit, a to i přesto, že jsem botu sušil, jak jen to šlo. Při každém kroku, se tak ozývalo nepříjemné vrznutí, což bylo slyšet hlavně večer, v uzavřených prostorách, ale i v tichu lesa. Na nějakou tichou a nenápadnou chůzi v těchto botách jsem tak mohl zapomenout. Nakonec jsem se rozhodl pro zakoupení stejného modelu, ale v novém provedení.

Určitě by bylo škoda, tyto boty vyhazovat, protože navzdory častému a pravidelnému používání jsou po 6letech stále jako nové. Svrchní část nejeví žádné známky opotřebení nebo poškození. Žádný ze švů se nepáře a i vnitřní goretexová membrána vypadá nepoškozeně a stále plní svojí funkci. Na několika málo místech podrážky, je malý kousek vyštípnutý a celkově je podrážka trochu ochozená, ale vzorek je stále dost hluboký (2,74mm) a v terénu funguje bez problémů. Tkaničky jsou stále jako nové a očka pevně drží na svém místě. Ani komfort nošení se za ta léta nezměnil, takže si boty ponechám na nošení do hlučnějšího prostředí.

Vojta