Recenze NEJEN střeleckých kurzů

Vytvořeno: 01.06.2022

Umět poskytnout první pomoc, by mělo patřit k základním dovednostem každého držitele zbrojního průkazu. Bohužel naučení se nazpaměť odpovědí týkajících se poskytování první pomoci nestačí, a tak je vhodné poohlédnout se po nějakém kvalitním kurzu, kde si na první pomoc sáhnete vlastníma rukama. Ono je totiž něco úplně jiného dívat se na video, kde je popsáno, jak se první pomoc poskytuje a zkusit si sám správně zaklonit hlavu, vyzkoušet, jestli zraněný dýchá a jestli cítíte jeho dech na tváři. Strčit prsty do krvácející rány, uklidňovat zraněného, a přitom komunikovat s dispečinkem. Provádět 8 minut resuscitaci. Prostě si to zkusit a zažít si to. Přesně takový je zážitkový kurz první pomoci Reaguj, od společnosti ZDrSEM.

Na kurz jsem se hlásil přibližně 2 měsíce před jeho konáním prostřednictvím objednávkového formuláře. Vzápětí jsem obdržel email s informacemi, kam poslat peníze a že 2 týdny před zahájením kurzu obdržím bližší informace. V emailu byla i zpráva, že nepotvrzují přijetí platby, ale pokud peníze nedostanou, tak že před kurzem pošlou urgenci. Když jsem ale týden před kurzem neměl žádné info, tak jsem se raději připomněl. Následující den jsem dostal hromadný email s adresou místa konání Kostelní 24, Praha. Časový harmonogram dne 9:00-18:00 a co si vzít s sebou: přezůvky, pohodlné oblečení, psací potřeby.

Začátek kurzu byl v 9:00, nicméně bylo možné přicházet již od 8:40. Tak jak je již pravidlem, jsem i tentokrát dorazil první. Byl jsem uveden do učebny, kde bylo připraveno 12 židlí. V průběhu následujících 20 minut dorazili ještě další 3 lidé. Podle lektorky nás mělo být 5, ale pravděpodobně dotyčný nezvládl oslavu čarodějnic, která se konala předchozí den. To měl být i důvod, proč nás bylo tak málo. Kurzy od ZDrSEMu bývají beznadějně obsazené a velice často je vedle termínu uvedeno: pouze náhradníci. Na kurzech prý bývá kolem 16 lidí, a tak jsme měli obrovskou výhodu, že jsme byli pouze 4. Obsah kurzu byl stejný, a protože jsme měli 3 lektorky (1 lékařku a 2 medičky), tak se z kurzu stal prakticky individuální velmi intenzivní kurz první pomoci.

Na začátku jsme se všichni vzájemně krátce představili. Hlavní lektorku zajímalo, jaké máme zkušenosti s kurzy první pomoci, jaká máme od kurzu očekávání a jestli mámě nějaká speciální témata, která by nás zajímala.

Prakticky celý den probíhal ve stejném duchu. Jedna z lektorek nám vysvětlila, co dělat když… A hned jsme si to šli několikrát vyzkoušet. Chvilku jsme dělali figuranty a chvilku jsme zase poskytovali první pomoc, a tak stále dokola. Lektorky se nás pak ptaly, jaké to bylo, co a proč jsme dělali, aby si byly jisté, že jsme to pochopili. Následovala modelová situace, kterou si každý vyzkoušel a její hodnocení. Co bylo dobře, co špatně a proč. Potom se lektorky prostřídaly a přešli jsme na další téma.

V průběhu celého dne jsme postupně prošli následující témata: kontrola vědomí a dechu, přetočení bezvládného těla, resuscitace, volání na nouzové linky, aplikace záchranka, zastavení krvácení, dopravní nehoda, dušení, úrazy páteře, mrtvice, infarkt, popáleniny, AED a vybavení lékárničky.

Modelové situace probíhaly v učebně, v kuchyňce, v kanceláři, na dvoře, ale i na ulici. Většinou jsme věděli, že bude následovat modelová situace, ale čím více se den blížil ke svému konci, tím méně informací jsme dostávali a občas nás čekalo i nějaké překvapení. Nejzajímavější byla modelová situace simulující dopravní nehodu na ulici, okolo které šla čistou náhodou skupinka zvědavých japonských turistů. Modelové situace, kterých je v tomto kurzu několik, jsou stejně tak jako při střelecko-taktickém výcviku k nezaplacení.

Po skončení výuky lektorky trpělivě odpovídaly na naše dotazy. Já jsem chtěl pochopitelně vědět, jak ošetřit střelná poranění a vybavení přenosné lékárničky. Protože kurz nebyl plně obsazen, tak i přesto, že nám lektorky přidaly něco navíc, jsme nakonec končili o hodinu dříve. I tak jsem toho měl ale docela dost. Kromě hodinové pauzy na oběd jsme neustále něco zkoušeli a někoho zachraňovali. Hlavně ale tím, že jsme nevěděli kdy, kde a kdo padne a my ho budeme muset ošetřovat, tak jsme byli neustále ve střehu a na konci dne to bylo znát. Zkrátka moc zážitků v krátkém čase.

Rozhodně se po absolvování tohoto kurzu necítím jako odborník na poskytnutí první pomoci. To snad ani nejde. Na druhou stranu si ale myslím, že kdyby bylo potřeba, tak bych věděl, co mám dělat a nebál bych se první pomoc poskytnout. O čemž jsem před tímto kurzem měl velké pochyby. Takže kurz svůj účel a má očekávání splnil. V budoucnu bych se rád ještě zúčastnil některého z delších kurzů společnosti ZDrSEM, abych si oživil a upevnil nově nabité dovednosti.

Několik důležitých informací, které by měli všichni, kteří se rozhodnou tento kurz absolvovat vědět:

1/ Kurz je náročný hlavně po psychické stránce, protože je vyžadována vaše stoprocentní pozornost. Takže si před ním dobře odpočiňte.

2/ Vezměte si pohodlné oblečení, které se může ušpinit. Budete si klekat i lehat a zastavovat krvácení, tak ať nejste překvapení.

3/ Nebojte se, že o poskytování první pomoci nevíte téměř nic. Proto jdete na tento kurz. Tam se vše potřebné dozvíte a naučíte.

4/ V prostorách společnosti je k dispozici chladnička, mikrovlnná trouba a rychlovarná konvice.

Vojta