Recenze NEJEN střeleckých kurzů

Vytvořeno: 16.09.2024

Kurz TECC (Tactical Emergency Casualty Care) Law Enforcement je určený především pro příslušníky ozbrojených složek pohybujících se v civilním prostředí a má mezinárodní certifikaci NAEMT. Verze Law Enforcement je první ze dvou náročností. Kurz je veden zkušenými vojenskými a zdravotními instruktory. Kurz trvá 16 hodin, během kterých se prolínají teoretické a praktické bloky s modelovými situacemi. Maximální kapacita kurzu je 12 lidí a minimální 4 lidi.

V obsahu kurzu jsou uvedeny následující body: specifika poskytování přednemocniční neodkladné péče v taktickém prostředí, algoritmická medicína, péče o pacienta na jednotlivých úrovních systému TECC, extrakce pacienta na krátké vzdálenosti, taktická triage, základy kontroly končetinových a spojnicových typů krvácení, zprůchodnění a zajištění dýchacích cest, poranění trupu a jejich diagnostika a terapie, zajištění oběhu a terapie šoku, příprava pacienta na transport, modelové situace a nácvik na trenažerech.

Na kurz jsem se hlásil již začátkem června. Tentokrát jsem si pohlídal, abych prošel všechny tři strany rezervačního formuláře. Po jeho odeslání jsem vzápětí obdržel potvrzující email. Podrobnější informace ke kurzu samotnému a k platbě by měly přijít 2-3 týdny před konáním kurzu. Ke kurzu existují skripta, která jsem si zakoupil již na předchozím kurzu FOTS a která jsem si před konáním kurzu přečetl, abych měl trochu náskok. Popřípadě abych si mohl připravit dotazy ke věcem, které by mi nebyly zcela jasné.

Dva týdny před kurzem, jsem dostal email s informacemi ke kurzu. Ze kterých nejdůležitější byla povinná výbava skládající se z: čisté obuvi do vnitřních prostor, bloku a psacích potřeb, čelovky, ochranných brýlí, náhradního oblečení, pevné venkovní obuvi a oblečení, které se bude moct rozstříhat. Další informace se týkaly skript, provedení platby, možnosti ubytování a stravování a doporučeného času příjezdu již mezi 08:15-08:30 na adresu Elite Training Center Lhenice, Netolická 456, 384 02 Lhenice a zřízení skupiny na WhatsAppu, pro posílání dalších informací. Pravděpodobně asi ještě důležitější byla informace o e-learningu, tedy samostudiu teoretické části kurzu, která má studenta připravit na úvodní a závěrečnou zkoušku, které je nutné splnit na předem stanovený počet bodů, aby bylo možno udělit certifikát. Jelikož přístupové údaje přijdou emailem až po uhrazení platby, tak jsem kurz zaplatil okamžitě, abych měl co nejvíce času na prostudování výukových materiálů.

Za dva dny po uhrazení kurzu, jsem obdržel přístupové heslo. Ihned jsem se přihlásil, abych se podíval, co všechno se budu muset naučit. V adresáři k našemu kurzu bylo celkem šest prezentací s názvy: kontrola masivního krvácení, dýchací cesty, dýchání, oběh a kontrola krvácení, diagnostika a terapie šoku, prevence a terapie hypotermie. Všechny prezentace mají dohromady 99 stran. Což je docela dost. Pravda ale je, že se opravdu jedná o prezentace, tedy žádný nahuštěný text ale spíše stručný heslovitý popis a k tomu spousty obrázků. Když navíc vyškrtnete úvodní a závěrečné strany, na kterých není nic důležitého, tak zbude 61 stran, které by se měly nechat naučit.

Od té doby, co jsem obdržel prezentace ke kurzu, jsem si je každý den přečetl. Zároveň jsem stihl přečíst i celá skripta bojové medicíny. Takže po teoretické stránce jsem jel na kurz dobře připravený. Chvilku před půl devátou jsem dorazil do Lhenic. Na místě již čekali další tři účastníci a s nimi i Jarda Duchoň, který vzápětí řekl, že budeme pouze čtyři a že tedy můžeme začít. To znamenalo, že kurz bude daleko intenzivnější a že možná budeme končit o něco dříve. Tím spíše, že jsme začali již v půl deváté. Na začátku se nám Jarda představil a vysvětlil nám, jak bude kurz probíhat. Jarda je bývalý voják AČR, který se zúčastnil misí v Afghánistánu a v Mali, kde působil jako vojenský záchranář a později jako instruktor TCCC.

Na začátku kurzu jsme každý dostali svojí lékárničku s potřebným vybavením pro praktické nácviky. Úplně první v rámci výuky bylo vysvětlení co systém TECC znamená, kdy, jak a proč vznikl. Následoval větší teoretický blok o jednotlivých zónách, ve kterých se můžeme při poskytování první pomoci ocitnout. Po necelých dvou hodinách začal první praktický blok zaměřený na evakuaci zraněného v jednom a ve dvou zachráncích. Nácvik nejprve probíhal v tělocvičně, odkud jsme se později přesunuli do výcvikového prostoru s názvem Díra. Jarda nám neustále ztěžoval podmínky a vrcholem bylo, kdy jsme evakuovali 80kg figurínu z prostor kde byla tma a kouř a my jsme měli nasazené plynové masky. Přesto, že bylo poměrně chladno, tak jsme se u toho všichni pořádně zapotili.

V poledne jsme měli půl hodinu na oběd a po něm jsme pokračovali teorií. Postupně jsme začali procházet algoritmus MARCH (Massive bleeding, Airway, Respiration, Circulation, Hypotermia). Nejprve přišlo na řadu masivní krvácení a s ním i manuální komprese, nepřímá komprese, CAT turnikety a hemostatické gázy. Po teorii přišlo na řadu praktické zkoušení a s ním kontrola a hledání krvácejících ran, vystříhávání z oblečení, použití všech výše uvedených pomůcek a stavění krvácení na končetinách, na krku, v podpaždí a v tříslech.

V pět hodin začal další teoretický blok zaměřený na zprůchodnění dýchacích cest. Ten obsahoval kontrolu vědomí, kontrolu dýchacích cest, manuální manévry zajištění dýchacích cest a použití nosního vzduchovodu. První den jsme končili chvilku před šestou. Informací za první den bylo víc než dost, stejně tak jako praktických nácviků. No a vzhledem k tomu, že můj parťák, kterého jsem několikrát evakuoval, přiznal, že váží zhruba 125kg, tak jsem byl i poměrně dost utahaný.

Druhý den jsme začínali již v osm ráno a to praktickým blokem, zaměřeným na zprůchodnění dýchacích cest, který jsme nakonec spojili s kontrolou masivního krvácení. V devět hodin po 5minutové přestávce, jsme se vrátili do učebny a pokračovali jsme teorií zaměřenou na dýchání. Jejím obsahem byla dechová tíseň, kontrola poranění hrudníku, otevřený pneumotorax a tenzní pneumotorax. Po hodině teorie jsme si šli teoretické znalosti několikrát vyzkoušet a nakonec jsme je zapojili do části algoritmu MARCH, který jsme již znali. Na realistických modelech jsme zkoušeli zastavit krvácení ze střelné rány a z rány způsobené šrapnelem. Vytamponovat takové zranění není úplně sranda a ne vždy se nám to podařilo. Naštěstí jako tekutina byla použita čistá voda a ne umělá krev, takže i po tomto nácviku jsme byli čistí.

Před jednou hodinou, po půl hodinové přestávce na oběd, jsme v učebně zahájili poslední teoretický blok zaměřený na krevní oběh, tedy hlavně na diagnostiku a terapii šoku a ošetření nemasivního krvácení. K tomu Jarda zároveň přidal i poslední písmeno algoritmu, tedy hypotermii a hlavně její prevenci a diagnostiku. Následoval poslední praktický blok, kde jsme nejprve vyráběli a používali improvizovaná škrtidla. Potom jsme ošetřovali nemasivní krvácení a nakonec jsme prováděli opatření proti podchlazení.

Poslední část kurzu byla pouze o drilování celého algoritmu MARCH. Každý jsme dostali jednu figurínu s různými zraněními, která jsme museli ošetřit. Postupně jsme takto prošli celý algoritmus. Následoval transport zraněného na nosítkách a zrychlený přesun po venkovních prostorách. Načež jsme se vrátili zpět do Díry, kde začala praktická část zkoušky. Ta probíhala podobně jako předchozí dril, takže ho všichni bez problémů zvládli. Nakonec jsme se ještě jednou vrátili do učebny, kde proběhlo zhodnocení a uzavření celého kurzu. Odevzdali jsme lékárničky a končili jsme v půl páté. Certifikáty o absolvování kurzu jsme tentokrát nedostávali na konci kurzu, ale přišli emailem pět dnů po ukončení kurzu.

Celý kurz byl velmi náročný a to jak fyzicky, tak i psychicky, hlavně tedy na soustředění a udržení pozornosti po celou dobu kurzu. Nikde nebylo žádné hluché místo, kde by si člověk mohl odpočinout a vydechnout. Teorie i praxe byla velmi zajímavá, o čemž svědčí fakt, že jsem za dva dny hustě popsal devět stran formátu A4. Teorie probíhala na učebně. Praktické nácviky pak buď v tělocvičně anebo v Díře. Přesuny pak byly v rámci přestávky, která vždy trvala přesně 5 minut. Cesta z učebny do Díry, včetně přezutí je ale tak na 2 minuty, takže o přestávce, se tak maximálně dalo odskočit na záchod. Celý kurz byl velmi intenzivní, bez jakýchkoli prostojů. Kromě transportu zraněného na nosítkách se kurz odehrával ve vnitřních prostorách, takže nebylo nutné, abychom si lehali do louží. Určitě bylo dobře, že jsme byli pouze čtyři, protože jsme si spoustu věcí mohli vyzkoušet vícekrát a lépe si je tak zažít a Jarda se nám mohl více věnovat a opravovat naše chyby.

Jsem rád, že jsem se tohoto kurzu zúčastnil a to nejen proto, že jsem se naučil správně používat moderní prostředky první pomoci, jako jsou CAT turnikety, izraelské tlakové obvazy a hemostatické gázy, ale také proto, že jsem se naučil ošetřovat střelná poranění, což se v civilních kurzech první pomoci moc neřeší. Jarda Duchoň byl výbornej a až se budu hlásit na druhou část kurzu TECC – Provider, tak se budu snažit jít na kurz, který povede opět Jarda.

Několik důležitých informací, které by měli všichni, kteří se rozhodnou tento kurz absolvovat vědět:

1/ Na recepci je k dispozici rychlovarná konvice. Není zde ale ani chladnička ani mikrovlnná trouba.

2/ V místě konání kurzu není možnost koupit si něco k jídlu.

3/ Kurz je velmi intenzivní s minimem přestávek.

Vojta